|
Slovníček
A
| B
|
C
| Č
| D
|
Ď
| E
|
F
| G
|
H |
CH
| I
|
J |
K
| L
| M
N |
O
| P
|
R
| Ř
| S
|
Š |
T
| Ť
|
U
| V
|
W |
X
| Y
| Z
|
Ž
Absolutní látka
– je chemikálie, které je relativně zbavena příměsí.
Absorpce
– průnik tekutiny do pevné látky a to kapilární, osmotickou, či
chemickou reakcí, nebo rozpouštědlem. Chemikálie se okamžitě
vstřebávají do lidské krve přes oči, nebo rány v pokožce.
Akutní
toxicita
– se vztahuje k neblahým následkům na lidské zdraví, k nimž
dochází po krátkém, jednorázovém kontaktu s toxickou látkou.
Objevuje se v poměrně krátké době. Kontakt se měří v sekundách,
minutách a hodinách v poměru k stupni nadýchání se, nebo
vstřebání pokožkou.
Bezprostřední ohrožení života a zdraví
(BOŽZ / IDLH) – maximální koncentrace látky, z níž lze po 30 minutách pobytu vyváznout bez
potíží a nezvratných zdravotních následků.
Bioogické nebezpečné odpady
– vyhozené látky, které "jsou biologickými činidly nebo
představují podmínky (jako infekční organismus, nebo nebezpečné
podmínky v laboratoři), jež vytváří nebezpečí pro člověka i jeho
prostředí“. V této definici je zahrnuto také „jakékoliv a
všechny látky, které obsahují součásti, jež mohou organismus
zranit, způsobit nemoc, nebo škodu na životním prostředí, ale
nepatří do kontrolovaného průmyslového odpadu.“
Bod varu
–
teplota, při níž je tlak páry tekutiny stejný s okolním
atmosférickým tlakem a tekutina se rychle vypařuje. Hořlavé
látky, jež mají nízké body varu, představují nebezpečí požáru.
ČIŽP
– Česká inspekce ochrany životního prostředí - organizace, která
upravuje a prosazuje standardy v ochraně životního prostředí.
Doporučená doba kontaktu
– doby
kontaktu jsou publikovány příslušným úřadem.
Dráždidlo
– chemická látka, jež může po absorpci, nadýchání, nebo snědení
způsobit zánět tkání, či bolestivost.
Dyspnea
– lapání po dechu; obtížné, nebo namáhavé dýchání.
Havarijní únik
– náhodný chemický únik, jež představuje okamžité nebezpečí pro
člověka a/nebo životní prostředí. Při takové situaci okamžitě
opusťte místo úniku a zavolejte pomoc. Likvidace takového úniku
musí provádět speciálně vyškolené a vybavené jednotky.
Hořlavost
– označení, jak dobře a rychle se tekutiny, pevné látky a plyny
vznítí, a to buď samovolně (pyrophoric), nebo jiskrou či
otevřeným ohněm. Čím hořlavější látka je, tím snadněji vzplane a
hoří.
Chemická reaktivita
– schopnost látky chemicky se přeměnit, což může být spojeno s
nebezpečím výbuchu, nebo uvolňováním toxických výparů.
Chronická toxicita
– nepříznivé zdravotní následky, jež byly způsobeny opakovaným,
nebo dlouhodobým kontaktem s toxickou látkou.
Infekční odpad
– odpad, jež může způsobit nemoc. Odpad je považován za
infekční, když obsahuje viry, nebo jiné patogenní mikroorganismy
s dostatečnou jedovatostí a v dostatečném množství, aby kontakt
s odpadem způsobil infekční onemocnění.
Jed
– jakákoliv látka, jež v malých dávkách poškozuje živé tkáně.
Určujícími faktory jsou koncentrace, doba kontaktu, velikost
částic, přilnavost tkáně a citlivost tkáně na sloučeninu.
Karcinogen
- jakákoliv látka, která způsobuje karcinogenní bujení v živé
tkáni. Patří sem známé karcinogeny, způsobující rakovinu u lidí
a zvířat, i experimentální karcinogeny, jež způsobují rakovinu u
zvířat a byly objeveny v pokusných podmínkách.
Kyselina
– organická, či neorganická sloučenina s pH menším než
7. Kyseliny leptají lidské tkáně.
Látka způsobující fyzické riziko
– látka jako stlačený plyn, dále látky výbušné, hořlavé,
oxidační činidla, nestabilní látky, reagující s vodou, organický
peroxid.
Látka
způsobující riziko pro dýchání
– zvláštní
koncentrace vzdušné kontaminace, která při vstupu do těla
dýchacími cestami, nebo při vdechnutí do plic způsobuje
poškození tělesných funkcí.
Mutagen
– chemická sloučenina, jež způsobuje mutace DNA a živých buněk.
Narkóza
– otupělost, nebo bezvědomí způsobené kontaktem s chemikálií.
Nebezpečná chemikálie
– chemikálie, u níž se statisticky v alespoň jedné studii podle
zavedených vědeckých pravidel prokázáno, že ovlivňuje akutní a
chronické zdraví u vystavených zaměstnanců. Pod termín
„zdravotní riziko“ patří chemikálie spadající do karconogenů,
(vysoce) toxických látek, reprodukční toxiny, dráždidla,
žíraviny, látky zvyšující citlivost, látky poškozující játra,
látky poškozující ledviny, neurotoxiny, látky působící na krevní
systém a látky poškozující plíce, pokožku, oči a sliznice.
Organické sloučeniny
– jakékoliv chemické sloučeniny obsahující uhlík.
Osobní
ochranné vybavení
– jakékoliv zařízení, nebo oděv, jež pracovník používá k ochraně
proti nebezpečí při práci. Příkladem jsou respirátory, rukavice,
ochranné brýle proti vystřikujícím chemikáliím.
Oxidační
činidlo
– chemická látka, jež zahajuje, nebo podporuje spalování
materiálů. Způsobuje tedy oheň, a to buď sama o sobě, nebo
uvolňováním kyslíku, či dalších plynů.
Plán hygieny při zacházení s chemikáliemi
– sepsaný program, který byl vyvinut a zaveden zaměstnavatelem a
který stanovuje pracovní postupy, vybavení, ochranný oděv a
další praktiky, jež chrání zaměstnance před zdravotními riziky
způsobenými nebezpečnými chemikálii na pracovišti. Plán ECU je
dostupný k nahlédnutí na webové stránce EHS na
http://www.ecu.edu/oehs/labsafetymain
Průměr
za časovou jednotku
– průměr za časovou jednotku je koncentrace pro běžný
8 hodinový pracovní den (40
hodin/týdně), jemuž může být pracovník vystaven bez neblahých
následků pro zdraví.
Reaktivní s vodou
– chemikálie, jež reaguje s vodou uvolňováním plynu, který je
buď hořlavý, nebo představuje zdravotní riziko.
Riziko
– možnost, že látka způsobí zranění, pokud se použije určité
množství látky v určitých podmínkách.
Sensitizer
– chemická látka, jež u určité části lidí a zvířat způsobuje
alergickou reakci po opakovaném vystavení zdravé tkáně látce.
Státní
úřad inspekce práce
– pověřený úřad, jež je zodpovědný za prosazování bezpečnosti
práce a zdraví při práci.
Teratogen
– činidlo,
nebo látka, jež může způsobit fyzickou vadu vyvíjejícího se
embrya, nebo plodu, pokud dojde ke kontaktu těhotné ženy
s látkou.
Toxiny
–
látky jako karcinogeny, dráždidla, jedovaté plyny, tekutiny a
pevné látky, jež dráždí tkáně, nebo ohrožují lidské zdraví.
Výbušnina
– chemikálie, která způsobuje náhlé, téměř okamžité vypuštění
tlaku, plynu a tepla, pokud je vystavena otřesu, tlaku, nebo
vysoké teplotě.
Výpary
–
plynné skupenství u látek, jež jsou běžně v tekutém, nebo pevném
stavu (za normální pokojové teploty a tlaku).
Výzkumný
ústav bezpečnosti práce (VÚBP) – provádí výzkum a vývoj
v oblasti bezpečnosti práce a zdraví při práci, asistuje při
tvorbě nařízení a zákonů, schvaluje pomůcky a podporuje výcvik a
vzdělávání v oblasti zdraví a bezpečnosti.
Zásady
– chemické sloučeniny, jež mají pH vyšší než 7. Zásady se jinak také označují jako
báze, nebo žiraviny. Mohou leptat lidské tkáně.
Žíravina
– chemikálie, jež způsobuje viditelný rozklad, nebo nezvratné
změny na živých tkáních tím, že mění chemické složení v místě
kontaktu. |
